Letos jsme se rozhodli udělat změnu a pobýt na svátek Sv. Václava na Šumavě. Do Sušice jsme cestovali tradičně vlakem. Večer jsme strávili u ohýnku a opékali si buřty. Druhý den jsme museli vstávat brzy. Čekala nás cesta na Kvildu, do I. zóny národního parku Šumava.

Počasí nám moc nepřeje. Neustále prší. Ale co nezvládá počasí, zvládne dobrá nálada a krásná příroda kolem nás. Na Kvildě jsme se podívali do infocentra, kde mají zároveň expozici o okolní přírodě.

A pak hurá na cestu. První zastávkou byla naučná stezka na Jezerní slati. Dozvěděli jsme se o rostlinách, které se zde vyskytují a také to, že se zde natáčel Král Šumavy. Je to také jedno z nejstudenějších míst na Šumavě.
        Dalším zajímavým místem byla Horská Kvilda. Odtud jsme zabočili na turistickou cestu a vydali se na Antýgl. Stezka vedla kolem Hamerského potoka, který byl ve všech svých podobách velmi pěkný. A další naučná stezka. Tentokrát Povydří. Je to lesní cesta mezi Antýglem a Čeňkovou pilou.
        Na Čeňkově pile jsme čekali hodinu na autobus. Trochu jsme se v kiosku občerstvili čajem. Neustále prší. Na chatě nás již čekala večeře a konečně sucho a teplo.
        Následujícího dne opět vstáváme brzy. Dnes jedeme do Horažďovic. Počasí se konečně umoudřilo.Vlakem jedeme kolem zříceniny hradu Rabí a ještě větší zříceniny Prácheň. Podle Práchně se jmenuje i oblast v okolí, tj. Prácheňsko.

        V Horažďovicích je docela hodně památek. Moc času nemáme, tak navštěvujeme muzeum a zámek. Na obrázku je Červená brána. Další zajímavostí je řada masných krámů, které byly k naší smůle zavřeny. Snad jindy.
        Vracíme se zpět do Sušice. Jdeme stylově poobědvat a navštívit Muzeum Šumavy v Sušici. Zde je expozice sirkařství, sklářství a nově je zde mechanický betlém. Na něm jsou umístěny téměř všechny významné památky z okolí (Kašperk, Mouřenec, radnice, muzeum, Andělíček,…) a zastupující řemesla z kraje (plavení dřeva, sklářství, hamr, mlýny,…). 

        Pomalu se přesunujeme na chatu, kde velký kluci ještě mají práci se dřevem a děti si užívají odpoledního sluníčka a hrají hry.

Je neděle a my se chystáme domů. Ještě se pořádně naobědvat, zabalit, uklidit a domů. Cesta probíhala v klidu, někteří z nás usnuli, ale nikoho jsme nezapomněli.

 
        Myslím, že se nám výprava povedla i přes nepřízeň počasí a příště se na Šumavě podíváme zase na jiná místa.

Ďoura